středa 30. března 2016

Ham ham TAG

Ahojte, 
dnes Vám přináším TAG o jídle, které jsem našla ve videu od PetryLovelyHair a ještě v něm říkala, že by byla ráda, kdybychom v něm pokračovali. Tak jsem se rozhodla pokračovat. Tak jdeme na to! :)

1)Máš raději snídani, oběd nebo večeři?
To záleží. Když je víkend a nebo nějaké volno, mám ráda snídani. Když se chodí do školy, tak mám nejradši večeři
.
2) Kolikrát denně jíš?
Nějak 3x-5x. Přesně Vám to asi neřeknu. 

3) nejoblíbenější jídlo
Já úplně miluju asijskou kuchyni, takže cokoliv z ní. Kdybych fakt musela volit jednu věc, tak bych řekla sushi.

4) nejméně oblíbené jídlo
Jestli něco od mala fakt nenávidím, tak jsou to "pochoutky", které vznikají při zabijačce. Takže jestli mne nemáte rádi a chcete mi znepříjemnit život, dejte mi toto pod nos. Pravděpodobně se mi udělá špatně. Hlavně teda po tý polívce. 

5) Bylo ti někdy po nějakém jídle špatně?
Mám špatný žaludek, stačí mi se přejíst a už mne chytají křeče v břiše a je mi nejčastěji šoufl. Nejvíce se mi toto stává po mastném nebo tučném jídle.

6) nejoblíbenější sladkost
Já nevím, jak to říct jinak. Ale prostě Kinder vajíčko. :D

7) oblíbená příchuť zmrzliny
Miluju jahodovou příchuť, pak třeba malinovou, různé lesní ovoce. Mám ráda spíš ty ovocný.

8) maso - nejoblíbenější způsob přípravy
Nejvíc mám ráda kuřecí maso naložené v koření a pak osmažené na grilu nebo na pánvi. Po tom bych se utloukla!

9) nejoblíbenější teplý nápoj
Mám ráda kafe latté a různé čaje. Ale oboje musí být hodně oslazené, jinak mi to nechutná.

10) nejoblíbenější ovoce a zelenina
Za ovoce určitě jahody a maliny a ze zeleniny mám ráda rajčata.

11) Držíš dietu?
Žádnou speciální dietu ne, jenom se snažím nejíst tolik červeného masa a více zeleniny a ovoce. Ale úplně o dietu se nejedná.

12) Máš nějaký zvláštní jídelní zvyk?
Miluju, když si k jídlu pustím nějaké video, seriál a nebo film. Jiný zvyky asi nemám.

13) Jíte doma společně?
Jenom obědy. Na snídani se nikdy nesejdeme, jak každý vstává jinak. Obědy jsou kolem dvanáctý pokaždé a večeře teplé mamka nevaří, takže kdo jak má hlad, tak si něco najde a nají se.

14) nejoblíbenější jídlo od babičky a mamky
Bude to znít divně, ale já od babičky měla vždycky nejradši rybí prsty, protože já je měla hodně ráda a mamka je vůbec nevařila. A od mamky? Miluju její perník s marmeládou.

15) nejoblíbenější mezinárodní kuchyně
Určitě ta asijská.

16) Co bys nikdy neochutnal?
Já se hrozně bojím tataráku. Mám z toho syrového maso respekt. Jednou si ho táta dělal doma a nabízel mi, ale odmítla jsem. Nevěděla jsem, kde to maso vzal, nic, a prostě jsem z toho měla strach. Možná bych byla schopná ho ochutnat někde v nějaké restauraci, kde musí mít kvalitní maso, ale takhle doma asi ne.

17) Nejexotičtější věc, kterou jsi ochutnal?
Jsme milovník všech možných mořských plodů. Od krevet až po chobotničky a mušle, to je moje.

18) Máš rád českou kuchyni? Co nejvíce?
Českou kuchyni moc ráda nemám. Je tam na mne moc těžkých a tučných věcí, takže jak už jsem psala, je mi z této kuchyně často špatně. Když už to jím, tak si musím dát fakt mini porcičku, abych to dokázala strávit. A ani nevím, co bych napsala jako nejoblíbenější jídlo. 

19) Vaříš často a rád? Co je tvůj "majstrštyk"?
Úplně extrémně často nevařím, má to na starosti mamka, ale občas to na mne taky vyjde. To jsem většinou šťastná, protože vaření miluju. Prý i vařím dobře, ale na mou rodinu málo solím. Aspoň dělám, zdravější verzi, jen to nedokáží ocenit. :D Nejlepší ode mne, myslím, je sushi. :)

20) Kdybys po zbytek života mohl jíst jen jednu věc, co by to bylo?
Já jsem člověk, který by nevydržel jíst jenom jednu věc. Já se všeho hrozně rychle přejím, pro mne by toto byl hrozný trest. Ani na to nedokážu odpovědět.

Tak, snad se Vám dnešní TAG líbil a zase jste se o mne dověděli něco více. Mějte se krásně, uvidíme se u dalšího článku.
Vaše 


neděle 27. března 2016

9 her ze superhry.cz, které jsem dříve milovala

Ahojte,
dnes přicházím s trochu netradičním článkem. Přemýšlela jsem, o čem Vám dnes napíši, nápadů jsem sice měla plno, ale do ničeho z toho se mi nechtělo. Najednou mne napadlo, že bych Vám mohla napsat o svých nejoblíbenějších hrách ze serveru superhry.cz, kde jsem vždy hrála když nám rodiče nechali udělat internet. Mohlo mi být takových 11-12 let? No, tak jdeme na to! Jen upozorňuji, že hry nebudou seřazeny podle oblíbenosti, ale podle toho, na kterou si vždycky vzpomenu. A každou hru si i zahraju, to je plán! :D

Mc Donalds

Jste šéfem pobočky Mc Donalds a staráte se kompletně o všechno. Aby Vám vyrostly krávy, aby měly co jíst, aby lidé měli z čeho dělat burgery. Lidi k Vám chodí jíst a věčně si na něco stěžujou. Do toho Vám ty krávy mohou onemocnět a lidem je pak špatně, stěžují si. Můžete se taky dostat do mínusu a zkrachovat. Upřímně, to se mi stávala pokaždé a ani dnes mi to jinak nevyšlo. :D

Defend your castle

Ve hře musíte chytit panáčky, kteří Vám jdou dobýt hrad, myší a vyhodit je dostatečně do vzduchu, aby se při pádu zabili. K hradu si pak můžete dokupovat různé vylepšení, aby byl nedobytný. Upřímně, nechápu, jak mne to mohlo bavit. :D

The Apprentice

Pracujete v obchodě se zmrzlinou, kam vždycky někdo přijde a vy ho musíte obsloužit. Vždy vyskočí jeho přání a po chvíli zmizí, takže je to trochu i na paměť a ke konci i na rychlost, jak rychle to dokážete naťukat. Tady u té hry sice chápu, jak mne to mohlo bavit, ale ta grafika je prostě úděsná! :D

Realitní makléř

Na začátku hry dostanete cash asi 100 a postupným skupováním a prodáváním baráků si musíte vydělat na ten největší. Když jsem byla malá, trvalo mi to poměrně dlouho, teď už jsem to dohrála asi po třech minutách.

The Waitress

Jste servírkou v hospodě se 4 stoly. Obsluhujete zákazníky, objednáváte jídlo u kuchaře... No prostě klasika. Jako malá jsem nad tím mohla strávit plno času, teď mne to vůbec nebaví. Je to prostě celé pomalé. :D

Farmář

Jste farmář a máte svou farmu. Musíte si koupit semínka a zasadit třeba mrkev a pak ji každý den zaléváte, dokud Vám nevyroste a Vy ji můžete prodat. Mrkev Vám mohou napadnou housenky a nebo Vám může shnít. Proti housenkám existuje sprej, ale na shnilou mrkev nic nepomáhá, tu musíte vyhodit. Můžete mít i slepice. Dřív jsem tuto hru taky vydržela hrát dlouho, teď už mne to nebaví, je to pořád to samé dokolečka.

Válka virů

Vyberete si vir, za který chcete hrát. Klikáním myší na svůj vir a na cizí vyšlete polovinu jeho síly a snažíte se porazit cizí viry. Nad tímto jsme se bavili s jednou spolužačkou ze základky neskutečně dlouho. Teď, no nedá se říct, že by mne to prvních pár minut nebavilo, ale pak už nic moc.

Křečkův úlet

Máte k dispozici pět "leteckých" křečků, které odpálíte. Po "cestě" jsou různé bonusy, díky kterým můžete křečka dostat co nejdál. A to je právě úkol celé té hry. Vždycky jsme ji hráli s bratrem a bratránkem kdo dostane křečky co nejdál. Teď prostě zase jenom vzpomínkové zahrání, už mne to taky nějak nebere.

Shopping street

Toto byla asi moje nejoblíbenější hra. Spočívá to v to, že řídíte nákupní ulici. Stavíte obchody a musíte za určitý časový úsek vydělat určitou sumu peněz. Dříve mi to fakt šlo, několikrát jsem to dodělala, ale teď nic moc. Snažila jsem se o dohrání této hry během zkouškovýho, kdy jsem se s touto hrou uklidňovala a nikdy se mi to nepovedlo dohrát. Teď jsem dokonce skončila ve třetím kole. No nic, tak to prostě hrát nebudu, když mi to nejde! :D

Tak a toto by bylo všechno. Doufám, že se Vám článek alespoň trochu líbil. Hráli jste něco na superhrách taky? Znáte nějakou hru z mého seznamu?

Vaše

Instagram
Snapchat: lenulkaaa











středa 23. března 2016

Velikonoční TAG


Ahojte,
dnes přicházím s tématickým článkem. Vždyť Velikonoce jsou fakt už za dveřmi! :)

1. Těšíš se na Velikonoční pondělí nebo se ho děsíš?
Nemůžu mluvit ani o těšení se a ani o tom, že bych se ho děsila. Zkrátka, ve vesnici, kde já bydlím, tyto tradice nikdo nedodržuje. Takže jestli jsem za celý život byla vyšlupaná jednou nebo dvakrát, tak už i to je moc. Pro mne to bude prostě pondělí, kdy nemusím do školy. 

2. Jak vypadá tvoje Velikonoční pondělí?
Většinou jezdíme na návštěvu k babičce na oběd. Půl dne strávíme tam, většinou je divná atmosféra, protože jezdí i táta a on mamky rodinu moc rád nemá, s babičkou má klasický vztah jako mají ve filmech chlapi s tchýní. Úplně se nesnáší. Tetu, strejdu a ani sestřenky taky nemusí. Jediný člověk, kterého tam snese je děda, ten mu totiž pomáhá v lese. Takže při návštěvě se spíše jenom směju tomu, jak se táta s babičkou pošťuchujou. 

3. Necháváš se vymrskat dobrovolně?
Ano, nechávám se nevymrskat dobrovolně.

4. Co dáváš koledníkům?
Když se mne ještě dříve snažil vymrskat bratr, tak jsem mu akorát sebrala pomlázku (ještě jsem byla silnější a přeprala jsem ho) a dala jsem mu pořádné vymrskání. Teď už si to netroufnu a nikdo jinej se mne nesnaží mlátit vrbou, takže jim nedávám nic. :D

5. Upekla jsi někdy velikonočního beránka?
Musím se přiznat, že ne. Vždy jsem ho jenom jedla.

6. Umíš uplést pomlázku?
Netuším, nikdy jsem to nezkoušela. Myslím, že bych nezvládla takovýto držadlo a že to ostatní zase taková věda nebude.



7. Už tě někdy vykoupali ve vodě, abys neuschla?
Ne, upřímně o tom teď slyším poprvé. :D

8. Chodíš po dvanácté s pomlázkou na kluky?
A o tomto taky slyším poprvé. Já jsem to vždycky oplácela hned.

9. Jaký máš celkově názor na Velikonoce?
Velikonoce jsem dřív měla hodně ráda, chodili jsme totiž po vesnici s řehtačkami, něco jsme si vydělali a hlavně mne to hrozně bavilo. Od té doby, co už nechodím je to spíš čas, kdy přijede bratránek a dělaj s bratrem bordel, takže spíš čas spojený s bolestí hlavy kvůli řevu puberťáků. 

10. Králíčci nebo kuřata?
Já měla vždycky radši králíčky, přišli mi takový roztomilejší.


11. Chodila jsi někdy na pomlázku?
Ne.

12. Pečeš nějaké Velikonoční dobrůtky?
Opět bude odpověď stručná. Ne.

13. Zdobíš si Velikonočně dům?
Jako přímo já ne, ale mamka vždycky něco nazdobí. Já vždycky zdobila jenom vajíčka. 

Tak doufám, že se Vám dnešní TAG líbil. Dejte mi vědět, jak prožíváte Velikonoce Vy. :)

Vaše

Zdroje obrázků: google.com

sobota 19. března 2016

Česká Miss 2016 - jak to vidím já a komu fandím?

Ahojte,
dnes jsem si pro Vás připravila článek o České Miss 2016. Chtěla bych Vám něco říct o každé finalistce, co si o ní myslím a taky se s Vámi chci podělit o to, kdo si myslím, že co vyhraje. Jen za prvý chci říct, že jsem nikdy v žádné takové soutěži nebyla a ani s modelingem nemám žádné zkušenosti. Jsem prostě jenom děvče z vesnice, které má nějaký svůj vkus a podle toho taky budou mé tipy vypadat. K plno tvrzení ani nemusím mít rozumný argument, prostě to tak cítím. Třeba se alespoň v jednom místě trefím, tak schválně! Na celé finále se už těším a určitě ho budu v televizi sledovat. Pojďte do toho se mnou!

FINALISTKY:

1. Kristýna Kubíčková

Základní informace o ní:
Je jí 18 let, žije v Ostravě a studuje podnikání.
Její motto zní: Každý svého štěstí strůjcem.
Koníčky: tanec, cvičení ve fitku, pečení dortů

Modrooká blondýnka má číslo jedna. Je to sympatická, krásná, ale v této soutěži bych ji na nějaké umístění netipovala. Ale určitě jí přeji, aby jí po této soutěži chodili nabídky a aby ji to posunulo dál!
Jestli pro ni chceš hlasovat po internetu, klikni zde.

2. Lucie Dušková

Základní informace o ní:
Je jí 19 let, žije ve Vejprnici a studuje na UK na Fakultě humanitních studií.
Její motto zní: Každý svého štěstí strůjcem.
Koníčky: tanec, aerobic

Já nevím, ale mne se Lucka nelíbí. Je to asi čistě jenom věc názoru, ale já bych určitě našla jinou dívku, která by se do finále hodila více. Lucka sama sebe za pět let vidí jako modelku. K tomu ji tato soutěž určitě pomůže, ale za mne žádné umístění.
Jestli pro ni chceš hlasovat po internetu, klikni zde.

3. Natálie Kotková

Základní informace o ní:
Je jí 22 let, žije v Praze a studuje Marketingovou komunikaci na Vysoké škole finanční a správní.
Její motto zní: Actually, I can! I will go where I am drawn.
Koníčky: street dance, blog, focení, sport, longboard, snowboard, surf, cestování, gaga

Natálku sleduji už déle na Youtube. Sledovala jsem, jak se probojovala až do finále. Že to nebylo poprvé, co tuto soutěž zkoušela. Natálka mi vždycky přišla hrozně krásná, usměvavá holčina. Ale myslím si, že nejvíce jsem si ji zamilovala pro její bláznivou povahu, optimismus a neustálé úsměvy. Je to taky má oblíbená blogerka a možná jsem zaujatá, ale tipuji, že se umístí!
Moje hlasy jí patří. Jestli pro ni chceš hlasovat i ty, klikni zde.

4. Andrea Bezděková

Základní informace o ní:
Je jí 22 let, žije v Náchodě a studuje Management sportu na UK, Fakultě tělesné výchovy a sportu.
Její motto zní: Pokud to nezkusíš, nikdy se nedozvíš, jaké to mohlo být.
Koníčky: zimní sporty, tenis, cheerleading

O Andree se myslím, že je krásná a sympatická. Má v očích jiskru a fakt se mi líbí její úsměv. Za mne má Andrea šanci se umístit! :)
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde.

5. Nikola Kováříková

Základní informace o ní:
Je jí 22 let, žije v Napajedlech a studuje Právnickou fakultu v Olomouci.
Její motto zní: S úsměvem jde všechno líp a nikdy se nevzdávej. 
Koníčky: jóga, fitness, cestování, škola, dynamic box, četba

Pod číslem pět se pro mne ukrývá další slečna, která mne ničím neoslovila a ani tentokrát mi není ani sympatická. Za mne tedy žádné umístění.
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde.

6. Šárka Zdvořilá

Základní informace o ní:
Je jí 20 let, žije v Orlové-Lutyni a pracuje v hotelnictví.
Její motto zní: Jít si za svým snem.
Koníčky: kresba, design, tanec, cestování

Šárka rozhodně je hezká, má krásný úsměv a velký nádherný oči! Chtěla bych napsal, že Šárku tipuju na nějaké umístění, ale už teď jsem v úzkých, protože tipuji už 4 dívky. No, vybruslím z toho, že jednu dám jako Miss sympatie. Každopádně i Šárce bych nějaké to umístění přála.
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde.

7. Adéla Rezková

Základní informace o ní:
Je jí 21 let, žije v Uherském hradišti a studuje Speciální pedagogiku na MU v Brně.
Její motto zní: Den, kdy se člověk neusmál, je zbytečný.
Koníčky: cestování

Adélka si zakládá na své originalitě. Originální tedy rozhodně je. Díky jejím vlasům si jí nejde nevšimnout. Pro mne je to horká kandidátka na titul Miss sympatie a myslím, že i v celkovém hodnocení bude hodně vysoko, ne-li hned v první trojce!
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde

8. Michaela Hávová

Základní informace o ní:
Je jí 22 let, žije v Praze a studuje Cestovní ruch na Vysoké škole obchodní.
Její motto zní: Život je krátký na to, aby ses bála!
Koníčky: sport, bodypainting, kosmetika, nakupování, blog

V informacích o ní jsem se dočetla, že je taky blogerka. V tom jí držím palce, na rozdíl od této soutěže. Tato dívka se mi nelíbí, na mne má moc rozlehlý obličej a malé čelo. 
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde

9. Vendula Neumanová

Základní informace o ní:
Je jí 23 let, žije ve Velešíně a studuje Teritoriální studia na Jihočeské univerzitě.
Její motto zní: S úsměvem jde všechno líp.
Koníčky: sport (tabata, trx, kick-box), cvičení s dětmi, výživa ve sportu, modeling

Vendulka je pro mne poslední soutěžící, kterou bych tipovala na první trojku umístění. Je to sympatická a usměvavá holčina. A té krásy taky pobrala plno! Vendulce taky držím palce :)
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde

10. Dominika Košťálová

Základní informace o ní:
Je jí 22 let, žije v Českých Budějovicích a studuje fyzioterapii na Jihočeské univerzitě.
Její motto zní: Věř, běž, dokážeš!
Koníčky: zpěv, sport, závodní fitness aerobic, cestování četba

Další dívka, který mne ničím nezaujala. A stejně jako slečna s číslem 5 mi ani nepřijde sympatická. Musím jí ale nechat, že zpívá hezky. No, každý na to přece máme jiný názor!
Jestli pro ni chceš hlasovat, klikni zde

A jak teda tipuji konečné výsledky?
2. vícemiss: Vendula Neumanová
1. vícemiss: Natálie Kotková
Miss: Andrea Bezděková

I když je možné, že Adélka se objeví kdekoliv v první trojce :)
A taky bych hrozně chtěla, aby Miss byla Natálka :D

A na závěr článku mám pro Vás menší přiznání. Já jsem sem vůbec nechtěla dávat odkazy na hlasování pro všechny finalistky. Jenom pro Natálku. Ale pak mi to přišlo nefér, tak jsou tu všechny! :D

Jak tipujete Vy výsledky této soutěže? Podělte se o své tipy se mnou a ostatními v komentářích!

Vaše

Zdroj všech fotek a základních informací o dívkách: ceskamiss.cz










čtvrtek 17. března 2016

Jaro, už můžeš začít!



Ahojte,
dnes jsem si pro Vás připravila trochu jiný typ článku zase. Spíš úplně, tento tu ještě nebyl. Je jím outfit, který bych označila za jarní. Mé těšení na jaro se totiž stupňuje a tak jsem si ho chtěla přiblížit alespoň tímto způsobem. K outfitu jsem neřešila boty, protože jsem pořád ještě trochu nachcípaná a tak nepřicházelo v úvahu jít fotit ven. Každopádně bych si k němu vzala baleríny. Tudíž, tady je pár fotek v tomto outfitu. Miluji tento styl. Košile, áčková sukně, blejzr... To je prostě moje! :) 
(Jen bych se chtěla omluvit za ten nehodící se lak na nehtech, nějak jsem před focením neřešila odlakování a teď vidím, že by to možná byla i potřeba :D #fail)






Košile: Tally Weijl
Blejzr: Reserved
Sukně: C&A
Hodinky: Gino Milano
Náhrdelník: Primark
Brýle: Kik

Vaše

PS: Koukněte na můj vinted :)




neděle 13. března 2016

Jak jsem balila kluky na základce aneb nekonečná šňůra trapasů


Ahojte,
všichni jsme jednou byli na základní škole a všichni jsme taky byli v pubertě. A v té jsme v naprosté většině byli právě na té základní škole. V pubertě jsme se tak nějak seznamovali s láskou a proto bych Vám dnes chtěla vyprávět, jak já jsem na základní škole "balila" kluky. No, článek jen tak pro pobavení a pro mé zavzpomínání. Vlastně ti kluci budou jenom dva, maximálně tři. (S tím jedním to bylo hodně krátké :D)

První, říkejme mu F, se mi začal líbit, když jsem byla v páté třídě. On byl tehdy v osmé a patřil do partičky čtyr kluků. Všechny holky z naší třídy si tehdy vybraly jednoho, který se jim líbil. A začal lov. Teda spíš běh za jedním velkým trapasem. Vždycky ráno, když se chodilo do školy, jsme čekaly, všechny holky vyskládané před třídou, než kolem nás projdou. Měli jsme třídu hned v přízemí skoro naproti schodišti, po kterém se chodilo do vyšších pater ze šaten. Oni měli třídu až v posledním, třetím, patře. Když kolem nás prošli, vždycky jsme se hrozně chychotaly a běžely zpět do třídy. Taky si pamatuji, že jsme měli jednu hodinu v jejich patře. Hej, to byla taková fraška. Vždy jsme byly z toho celý den úplně bláznivé. Pak, když přišlo na požadovanou přestávku, všechny holky se na záchodech načančaly, popadly své penály a sešity a co "nejsvůdnější" chůzí se šlo nahoru. Oni o nás samozřejmě věděli, takže vždycky, když jsme tam přišly, tak na nás pořvávali a dělali si z nás srandu. A my jsme to braly prostě tak vážně! A jednou jsme i dva z nich sledovaly domů, abychom věděly, kde bydlí. Takový malý stalkerky! Já jsem dokonce chodila dřív ze školní družiny, když jsem věděla, že končí v půl třetí, abych si stoupla na zastávku a koukala se, jak jdou ze školy. Další rok nás přesunuli za nimi do třetího patra a hned do třídy vedle té jejich. Jenže to už nás přestali zajímat. A pak jsme dostali za úkol při hodině češtiny napsat sloh o našem nejtrapnějším zážitku. No a já psala o tom, jak jsem šla na oběd a naproti mne oni a s nimi i můj bratranec a jak jsem se tak divila, že se s nimi bratranec zná, až jsem před nimi zakopla. Ale nehodila držku. No to Vám povím, ten sloh byl snad ještě trapnější, než celý to "nabalování" v páté třídě. No, prostě trapas. :D

Další se byl O. Ale o tom jenom krátce, nějak jsem se odmilovala, než z toho začal být pořádný trapas. O. byl o dvě třídy níže než F. Měl svůj vlastní svět a humor. Pro všechny byl hrozně zábavný. A jeho statusy na ICQ jsem úplně žrala. No, jenže zase jsem někomu řekla, že se mi líbí. Takže se to rozkřiklo. Takže jsem se nikdy neodvážila se mu napsat za účelem nevinného pokecu. Přemýšlela jsem, jak se s nim spojit. Nenapadlo mě nic lepšího než si založit falešnou emailovou adresu pod jiným jménem a napsat mu. Můj plán byl, že si budeme psát, on se do mne zamiluje, pak mu řeknu, kdo ve skutečnosti jsem, on mi to odpustí a budeme spolu až dokonce života. Prostě happy end. Ale tento plán jaksi ztroskotal na tom, že mi neodpověděl už na první mail. Trochu fail. Tím celá tato velká láska skončila.

Můj poslední základkový idol byl T. Chodil o dvě třídy víc než já a ve třetím patře měl třídu vedle té naší z druhé strany než byl F. Měl stejné příjmení jako já a byl to bratranec jedné mé spolužačky. T. byl dosažitelnější, v té době totiž jeden jeho spolužák chodil s mou spolužačkou, tak díky tomu jsem si říkala jakože tohohle už přece zvládnu. Opět jsem udělala tu samou chybu, že jsem o něm řekla třídě. A tudíž i té jeho sestřenici. Samozřejmě se to zase dověděl. Ale to jsem ještě nevěděla. Sehnala jsem si jeho ICQ a pokoušela jsem se mu psát. Většinou to vypadalo jakože nějak takhle, já psala první: "Ahoj" "Ahoj" "Jak se máš?" "Dobře, co ty?" "Dobrý." "Co děláš?" "Píšu si s tebou. Co ty?" "Já taky" a končilo to, protože jsem netušila o čem si s nim psát. V té době ještě frčely dívčí časopisy, kde jsem se dočetla, že když se kluk holky zeptá, co dělá, tak to znamená, že o ní má zájem. Tak jsem dělala naděje. Přece se mnou zeptal, co dělám! A bylo úplně jedno, že já se ho zeptala první, že on se zeptal jenom protože jsem to udělala já. Pak jsem se ještě v časopisech dočetla, že se na něj musím usmívat. Takže jsem chodila, snažila jsem se na něj usmívat, ne vždy se mi to povedlo, protože jsem byla fakt stydlín a do toho jsem si s nim "psala" tím divným způsobem, který zmiňuji výše. No, prostě láska až za hrob. Asi jsem ho po čase začala i štvát. Takže si ze mě dělal srandu. Občas si se mnou psal jenom aby se sám pobavil. Jednou si do statusu napsal, že kdokoliv ho zítra pozdraví, dostane od něj pusu. Tak jsem mu psala, jestli to myslí vážně a v duchu jsem se už představovala, jak před ním stojím, řeknu mu ahoj a on mne před celou školou políbí. Hned jsem si projížděla, kdy se zítra potkáváme, abych to mohla naplánovat na nejlepší chvíli. Jako naschvál jsme se tváří tvář nepotkali. Viděla jsem ho vlastně jen tehdy, kdy jsem čekala na hodinu angličtiny. Seděla jsem ve třídě a on najednou prošel na chodbě. Koukl se na mne, já otevřela pusu, zrudla a jenom jsem na něj zírala. Až tento den mi došlo, že si ze mne vlastně jenom dělal srandu a smál se mi. Po tomto incidentu jsem si přísahala, že na kluky se*u. A vydrželo mi to asi rok! :) Ale pak jsem byla "zamilovaná" úspěšně, takže to už není tak vtipné, takže o tom už psát nebudu.

Sice trapasy všechno jak co, ale teď už se tomu jenom směju. Takže doufám, že jste se pobavili se mnou :)
Vaše




sobota 12. března 2016

Velká prosba na Vás + jak mne sledovat přes GFC

Ahojte,
problém sice vyřešen nebyl, ale přináším Vám 2 způsoby, jak mne sledovat přes GFC. Jen to bude trochu složitější než jenom kliknout na "Připojte se k tomuto webu". 

1. způsob



2. způsob



mám na Vás trochu neobvyklou prosbu. Poslední dobou se mi někteří z Vás píšete, že když chcete odebírat můj blog přes GFC, tak to hlásí přesně toto:


A nevím, kolika lidem se toto zobrazuje a kolika to jde. Chtěla bych zjistit, jestli to nejde všem a nebo jen některým. Moc bych Vás tedy chtěla poprosit, jestli byste mne nezkusili sledovat přes GFC a do komentářů mi napsali, jestli Vám to jde a nebo ne. Protože kdyby to nešlo všem, tak bych to asi musela nějak začít řešit a jestli to nejde jen někomu, bůhví co v tom je. Nesetkal jste se s tím někdo už náhodou? Nevíte, co s tím?

Zase na druhou stranu se musím přiznat, že už se mi taky stalo, když jsem chtěla sledovat nějaký blog, že to ze stejného důvodu taky nešlo. Byla bych Vám fakt moc vděčná, kdybyste mi pomohli tuto záhadu rozlousknout, jsem už z toho docela smutná...

Děkuji za každou pomoc, Vaše


čtvrtek 10. března 2016

Zapomněla jsem si dělat radost


Ahojte,
dnes přicházím s pár postřehy od doby, kdy jsem začala chodit do školy v Praze.
Možná jste to už někdy zažili. Máte rádi nákupy, jezdíte na ně jednou za půl roku do většího města a těšíte se, jak budete nakupovat, až v tom větším městě budete jednou žít. Pak do něj přijedete a na nákupy nemáte vůbec čas a ani peníze, což Vám dojde ani ne po měsíci, co musíte nakupovat jídlo. Nákupy tedy vzdáte. A jenom se soustředíte, abyste nevyhodili moc peněz za jídlo. 

Po půlroce žití v Praze jsem zjistila, že jsem si pro sebe jen tak za celou dobu skoro nic nekoupila. (Skoro nic rozuměj asi 5 kusů oblečení.) A úplně jsem zapomněla, jaký to je, si jen tak udělat radost. Na takovéhle věci by člověk neměl zapomínat, myslím. Je důležité si občas udělat radost a já na to zapomněla. Skoro jsem i vypustila to, jaké to je, když si domů přivezete nový kus oblečení a zkoušíte si ho doma před zrcadlem. Teď jsem si to naštěstí připomněla. Začala jsem být hrozný hamoun, co se týče peněz, co jsem v Praze. Na peníze na účtu sahám jen když potřebuji jídlo, peníze na bus a nebo něco do školy. Ještě si odkládám každý týden 50 korun na nový mobil. A do této pokladničky si dávám i všechny peníze, které dostanu k svátku, narozeninám, Vánocům... Není tam teď malá částka, ale na tyto peníze prostě taky moc sahat nechci. Ne, že bych potřebovala nový mobil, ale vysnila jsem si iPhone. A až se mi ten můj rozbije, dávám tomu takový 1,5-2 roky, tak aspoň budu mít něco našetřeno a pak si udělám tu největší radost. Úplně se těším na to, až si koupím mobil za své peníze a ne zas mobil od rodičů. Mám ráda ten pocit, když si na něco sama vydělám nebo ušetřím. Je to prostě hned jiná radost, než když všechno platí rodiče. A ani jim nechci přitěžovat, už takhle mi platí kolej a jídlo v Praze. Tak. Už se těším, až si tuhle radost udělám!

A tento týden jsem si konečně udělala menší radost a pořídila jsem si tento krásný blejzr. V dohledné době s ním udělám i outfit, takže uvidíte i jak vypadá na postavě. :)








Takže lidi, prosím Vás, nezapomínejte si dělat radost!

Vaše

PS: Rozprodávám část svého šatníku na VINTED, takže jestli si chcete udělat menší radost za málo, budu ráda, když se tam mrknete :)